To musíte přečíst až do konce!!!

Strůjce všeho byl vždy Vojta. On mě vlastně před mou začínající třicítkou zase rozchodil po horách, donutil dát na jeden zátah Smrk a Lysou k tomu a to hned několikrát. Naposled 32 vrcholů s mým hecnutím, že to už musíme dát jako první a to maximálně za 7 dní.“ Popisuje Adam.

Uděláme vše pro to, aby jsme byli první kdo si všechny vrcholy odfajfkuje

O výzvě jsme se dozvěděli před několika lety, ale nikdy jsme ji nedochodili. Většinovou kvůli mému sebedestruktivnímu stylu života, pač jsem si vždy něco utrhl, zlomil nebo uřezal. A naposled kvůli Vojtíkově autonehodě, když chtěl vyzobat pár vrcholů v Polsku a bohužel tam nedojel, jsme se rozhodli, že tu letošní (2023) konečně dáme a že uděláme vše pro to, aby jsme byli první kdo si všechny vrcholy odfajfkuje.

Už na Silvestra 2022 jsme se šli protáhnout na Lysou a netrpělivě vyhlíželi jestli už nejsou vypuštěny všechny vrcholy do éteru. Večer při bujaré oslavě jsme pořád checkovali jestli už jsou vyvěšeny vrcholy, ať si je můžeme nějak rozumně rozložit… No po půlnoci jsme to už přestali řešit, pač číst text, který vidíte 3x bylo přeci jen náročné. Tak jsme si pořádně užili příchod Nového roku, mé narozeniny a vše začali řešit až ráno.

Den 1. protáhnout nohy, vystřízlivět a vše naplánovat

Jako první vrchol, který se nedal přiřadit do žádného okruhu jsme si vybrali Čantorku.
To bylo v pohodě, rychlé a utvrdilo nás to v tom, že to zvládneme.
Ještě 1.ledna Vojta vše rozplánoval a vyšlo nám to, že bychom to neměli zvládnout za 7 dní, ale za 6.
Tak nějak si myslím, že nečekal mé schválení, ale spíš jen odpověď ve stylu: „Tak si masochista?“ Tu samozřejmě i dostal, ale s dodatkem, že když už má to týdenní volno a já nemocenskou (pač sem byl zas zmrzačený ), tak musíme prostě jít.

Den 2. okruh neokruh

Tady už začala nějaká ta delší procházka na kterou jsme přizvali i společného kamaráda Jakuba. Ten se nakonec kousnul a obchodil vše s námi.
Jako první jsme vyrazili z Čeladné směr Stolová. Na rozdíl od předchozího roku to byla brnkačka, pač nikde nebyl led a teplota dovolovala jít celkem na lehko a bez nesmeků.
Takže vyzobáno: Malá Stolová, Kněhyně Pramen, Čertův Stůl, Magurka, Folvark, Bukovina, Skalka.
Zvládli jsme to rychle, prošli si fakt pár pěkných míst a do kopce ze skalky zpět směrem ke Stolové trošku poměřili síly a nahodili pořádné tempo. 

Den 3. den kdy víc najezdíme, než nachodíme

Na dnešek nám Vojta vybral vrcholy, které se už nedaly dát do nějakého okruhu popřípadě by okruh měl kvůli jednoho kopce 30 + kiláků.
Takže jedeme směr Slovenský Javorový Vrch.
Na ten byl výšlap brutálně vyklouzaný s všudy přítomnou bahenní lázní. Rozhořčení ze zalepených bot a zabahněného oblečení ale ustalo v okamžik, kdy se s našim výstupem roztáhly mraky a my měli fakt v topu výhled.
Za tenhle kopec fakt pořadatelům děkujeme. 
Cestou zpět jsme si díky nahecovanému Vojtíkovi doslova vyběhli Vysokou a cestou dál vyšlápli i Smrk. Před Smrkem přišla asi první Vojtikova krizovka z hlaďáku, která byla díky dobrým lidem a schovanému baru na Smrku zahnána horalkou a já si zahnal schovanou slivkou zvyšující se koncentraci krve v alkoholu.

Den 4. Lysá nás rozchodila

Auto zaparkováno u Bezruče a jdeme nahoru.
První byla tuším Kykulka. To se člověk ani nenaděje a je tam, poté přes mohylu Ivančevu k neprošlápnutému Malchoru na Lysou, Zimný a cestou vše co jsme měli dát. Asi za dvě hoďky hotovo, ještě ani ne čas oběda, tak přejedeme k Ráztoce a jdeme obchodit vše u Pusteven. Tady už si občas někdo postěžoval na bolístku u kolene, na nártu a nebo i já, že bych nemohl být ženská, protože zapomínat na antikoncepci, tak jak zapomínám na tabletky na prasklé plotýnky, tak bych byl pořád těhotný.
Nicméně jsme to zdárně zvládli a pořád se ujišťovali, že další dva dny budou v pohodě.

Den 5. Ostrý, ibalgin a nečekané rozhodnutí

Jedeme přes Tyru na poslední parkoviště. Kupodivu nic nebolí, tak s Vojtou nahodíme tempo a to takové, že zapomínáme na Jakuba. Ten nás dožene u chaty směrem na Ostrý. Kupodivu všichni máme pořád dost síly a pořád vedeme naše holčičí debaty na různorodé témata. Bohužel pro mne zvrat přišel hodně rychle. Cestou z kopce z Ostrého mi moje achilovky každým krokem připomínaly mých sto kilo váhy a z módu procházka po duze, kterou kádí jednorožec, jsem přepnul do módu všichni tady umřeme pokud zastavím.
No zbylých 20 kilometrů tohoto okruhu bylo aspoň pro mně fakt náročných a nebýt kluků, tak to na Slavíči balím, nicméně ti mě nakopli, někde v báglu vyhrabali pár ibalginů a díky nim jsme všichni prošli přes Smrčinu, Ropici, Velký Lipový a Javorový zpět k autu, kde jsme se nakopli rocktain gely a já dalším ibalginem a jelikož mě vše aspoň na chvíli přestalo bolet, tak jsem rozhodnul, že to co bylo do teď vtipem uvedeme v realitu a poslední okruh naplánovaný na 6. den dáme ještě dnes, protože se to do zítra určitě rozleží…

Vyrážíme směr Velká polom.
Tady jsem už jel z větší části na autopilota.
Kozí hřbety si už ani nevybavuju celou cestu až ke kapli u Muřínkova vrchu jsem ale děkovat bohu za goráč a modlil se ke všem svatým, ať vydrží čelovka a sezobal ještě pár ibalginů a s Vojtou asi dvě balení hroznového cukru a rozhodl se, že bolesti achilovek uteču, tak Vojta pustil motivační hudbu z Rockyho a já jsem si Velkou Polom vyběhl…no to ale byla 3,14…blbost.

Velká Polom. V ten moment mi to ani nedošlo. Jsme tady. Na našem posledním vrcholu z těch 32. Už ani nevím jestli jsme si nahoře dali nějaký přípitek, nebo jen udělali vítěznou fotku.
Uvědomili jsme si ale jedno. Když to za 5 dní zvládne grupa 3 chlapů s problémy od neustálé bolesti nártu, přes DNU, po popraskané plotýnky, tak to zvládne každý v mezích zdravý člověk a všem hory jako pravidelný útěk z reality a načerpání pozitivní energie můžeme jen doporučit.

Na závěr jsme cestou zpět k autu došli k názoru, že kdybychom se na Silvestra nevylili jak konvice, tak jsme s Čantorkou mohli skloubit vrcholy z třetího dne a vše by jsme zvládli ještě o den rychleji.

Den 6. ranní telefon
Spíš?
Jo vole.
Kuba začal o den později takže nemá Čantorku. Jdeš s námi?
Jo vole.

Tak jsme s Vojtou šli teda 33 vrcholů Beskyd.

Naše toulky po horách a fotky z nich najdete na našich instagramech
@wojtik
@jakub.star
@adam_adix_reichel